Čáp jako symbol

Čáp je symbolem v mnoha kulturách na celém světě již tisíce let. Pojďme si o symbolu, který tento majestátní tvor představuje povědět více.

Čáp bílý je od nepaměti velmi oblíbeným a známým ptačím druhem. Je hluboce zakořeněn v povědomí lidí a objevuje se jako symbol v některých pověrách, jejichž původ sahá až do dávných předkřesťanských časů. Je otázkou, zda všeobecná oblíbenost čápa pramení z ryze pozitivního citového vztahu lidí k tomuto druhu nebo vznikla z pragmatičtějších pohnutek odvozených od jeho užitečnosti. Faktem ovšem zůstává, že se čáp těšil a dosud těší sympatiím ve většině zemí.

Nejznámější rolí, kterou v lidové tradici čáp dosud hraje, je to, že přináší děti. Napadlo vás ale někdy, jak tato myšlenka vznikla? Čáp býval kdysi poslem bohyně Holdy a na její pokyn lovil novorozence ze studny či jezera a přinášel je rodičům. Podle germánské mytologie duše nenarozených dětí plavaly ve vodě a do těla matky byly vloženy až samotnou bohyní nebo jejím poslem. Protože se čápi zdržují u vody a často v ní loví, není těžké si představit, jak se čápi k nošení novorozeňat díky této prastaré mýtické představě dostali. Jedna stará sága tvrdí, že čáp nejen přináší děti, ale klovnutím do ženského lýtka přivozuje těhotenství. V některých zemích se dokonce věřilo, že k početí dítěte stačí, když se čáp na ženu jen podívá. 

O oblíbenosti čápa také svědčí to, že v mnoha dětských říkankách zaznívá typické čapí klapy-klap, anebo to, že čáp vystupuje v celé řadě pohádek, zpravidla jako moudrý tvor, který všechno vidí a ví.

V lidové tradici je čáp oblíbeným poslem jara. Známá česká pranostika praví, že na svatehého Řehoře, to jest 12. března, čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. Lidé již odpradávna věnovali velkou pozornost příletu čápů. Na některých místech býval dokonce jejich přílet ohlašován troubením na roh. 

Kromě konce zimy čáp ohlašoval i důležité události v životě lidí. Pokud uvidí dívka prvního čápa v letu, ještě téhož roku se provdá. Pokud čáp stojí, bude dívka na svatbu jen pozvaná. Přelétá-li čáp dům, kde leží šestinedělka, lze čekat za rok dalšího potomka. Když zemře v zimě v domě selka, čapí hnízdo zůstane neobsazeno. Domy, na nichž hnízdí čápi, jsou údajně chráněny před požárem a blesky. Poláci, Litevci a Ukrajinci věřili, že čápi přinášejí harmonii do rodiny, na jejímž stavení hnízdí. A když čáp klape zobákem, v kuchyni se prý rozbije hodně nádobí. 

Velmi kladnou úlohu sehrává čáp v bájích a legendách nejrůznějších kultur. Číňané spatřovali v tomto ptákovi symbol lásky k rodičům, neboť věřili, že se čáp stará nejen o potomky, ale také o své staré předky. Dále na Východě spojovali čápa s dlouhověkostí a v taoismu dokonce s nesmrtelností. Staří Řekové čápa zasvětili bohyni Héře jako ochránkyni kojících matek. Ve starověkém Egyptě symbolizoval zbožnost a spravedlnost. V muslimských zemích se věřilo, že v každém čápovi se ukrývá duše muslima, který za svůj život nepodnikl pouť do Mekky. V marockém městě Fez byla dokonce nemocnice, kde zraněné čápy ošetřovali a uhynulé pohřbívali. V Súdánu se zase tradovalo, že zraněný čáp odnese oštěp do nebe, odkud po čase spadne na zem a lovce smrtelně zasáhne. V Moldávii je čáp doposud patronem vinařství, neboť podle legendy zachránil obléhanou pevnost tím, že obránce zásoboval hrozny a ti pak nepřítele přemohli. V arménských legendách čáp přináší nejen radost a štěstí, ale i poctivost. Jen u Kambodžanů je čáp vnímám negativně. Podle nich přivolává požár, když usedne na střechu. Vnímají ho jako ohnivého kohouta.

Užitečnost čápů byla ve středověku spatřována především v tom, že se živí obojživelníky a plazy, kteří byli dříve spojováni s peklem a černou magií. Podle legendy se ale Bůh těchto tvorů chtěl zbavit, a proto je nashromáždil do pytle, který měl čáp hluboko v lesích zahrabat. Čáp byl ale zvědavý, pytel rozvázal a všechny žáby, hadi i myši se rozutekli. Proto je musí od té doby za trest sbírat. 

Čáp je všeobecně chápán jako pták, který nosí štěstí. Je spjatý s životem a vitalitou, symbolizuje jaro, probouzející se život, přeneseně i bohatou úrodu a blahobyt. Kromě všeobecného štěstí přináší s sebou i přímou ochranu - do domu, poblíž kterého hnízdí, neudeří blesk. Čáp je ztělesněním harmonického rodinného života, věrnosti v rámci páru, oddanosti vůči rodičům a věrnosti hospodářství, na jehož střeše čáp hnízdí. Čáp je vzorný rodič, krmí své potomstvo a v předobrazu synovské úcty sytí i přestárlého otce. Čapí vnímání elektromagnetického záření dále zajišťuje, že se usazují jen v místech bez zvýšené radiace. Už Keltové si této skutečnosti všimli a dům ověnčený čapím hnízdem byl pro ně příhodným místem k založení zdravého potomstva. 

Ptačí symboly ovšem můžeme nalézt i na starých domech, které dříve sloužily pro označení stavení namísto čísel popisných. Mezi nejoblíbenější ptačí druhy patřili orli, kohouti, labutě, ale právě i čápi. Nejznámější dům, který nese název podle svého reliéfu, U Tří čápů, můžeme spatřit v Praze na Valdštejnském náměstí. První zmínky o historii tohoto stavení sahají až do 14. století, nicméně reliéf tří čápů pochází až z první poloviny 17. století. Význam pojmenování tohoto domu má však svůj hlubší smysl, neboť již naši předkové vnímali čápa jako symbol domova a všeobecného štěstí. A proto pod reliéfem bylo ještě umístěno latinské moudro: ,,Marně svět závidí, když se bůh stará," které odkazovalo na spokojené poselství vlastníka domu.